Šamot má v rakouském i českém regionu projektu dlouhou historii a obě partnerské země jsou známé svou keramickou výrobou, přičemž šamot hraje klíčovou roli i při výrobě žáruvzdorných materiálů pro kamna a průmyslové aplikace.
Pro účely zajištění kvality a vývoje nových, energeticky úspornějších šamotových výrobků byla ve spolupráci s rakouskými výrobci šamotu provedena studie s využitím rentgenové výpočetní tomografie. V rámci projektu ATCZ00035 AXIMEIA byly v místě projektového partnera ve Welsu změřeny tři různě vyrobené šamotové cihly, aby se zjistily rozdíly v jejich struktuře.
Průřezové snímky generované pomocí výpočetní tomografie jasně ukazují různé materiálové fáze jílu a oxidu hlinitého, stejně jako vzduchové bubliny:
Trojrozměrná data generovaná pomocí výpočetní tomografie umožňují kvantifikovat vzduchové inkluze ve vzorcích a stanovit procentuální poréznost. Výsledky výzkumů ukázaly, že poréznost ve vzorcích se pohybovala od méně než 0,05 % ve vzorku 3 do 3,8 % ve vzorku 2. Vzorek šamotové hlíny zobrazený na obrázku 2 má tedy nejvyšší poréznost, a tedy pravděpodobně i nejnižší účinnost akumulace tepla.
Obrázek 2: 3D znázornění vzorku šamotu č. 2. Vlevo: 3D model vzorku. Vpravo: Šamotový materiál byl zobrazen transparentně pro barevnou ilustraci distribuce velikosti pórů vyplněných vzduchem.
Leave a Reply